Texty kamaráda Dana z Prahy
Jsou to jen jeho myšlenky. Nebojí se být explicitní. Používá často tvrdé a přímé výrazy. Tak se nelekněte.
PŘEKVAPENÍ
Autor - Dan, kamarád
Představa zvrhlá nebo sen. Vrací se mi občas v noci
Pak se svítáním přijde den. A nevím jestli je v mé moci.
Zhmotnit ten obraz, tu myšlenku, co jak film se promítá.
Má žena si přivede milenku A zákeřný plán přichystá.
Už od dveří vím něco se děje. Na zemi kus dark matter lingerie.
Jak turistické značky se na mě směje a vede mě k naší posteli.
Mažu stopu to prádlo posbírám. Slyším hlasy, vzrušené, šeptají.
Dveře ložnice nesměle otvírám, na chvíli dech se mi zatají.
Ty nejsi sama, jsi zaměstnaná, že vejdu, to byl tvůj plán.
To vrušení ta touha nepoznaná. Nevím, byla to žena? Byl to pán?
Tak přirozeně přizván do scény. Nápad utéct, zmizet, zakázán.
Ta žena ten muž? Neznámý. Tak tvrdě i něžně bez zábran.
Útržky, momenty, co zbylo ze snu. Matné obrazy pohybů, hlasů a těl
Vyčerpaný, vysátý bez síly klesnu, na postel, tak jsem to chtěl.
Možná jen představa to je a nemá být nikdy naplněna.
Muž, žena, nebo oboje. Nezkusíš, nevíš, hranice překročena.
Děti už nejsme a oba víme snad. Myšlenky na tebe jsou největší vzrušení.
Jiné penisy, kundy a orgasmy, slast. Jsou jen vztahu našeho koření.
Na světě není ženská taková. I kdyby jak robot všechna má přání plnila.
Kdo mě jediným pohledem přiková? Jen ty. Se neboj. Láska jsi moje jediná.
Jsi důležitá. Nenahraditelná. Asi osud
UDĚLĚJ TO
Přemýšlím o tom často, Co brání mi, tobě, udělat to
Návodů, představ, máme na sto. Kde je ta brzda, dát to.
Ten strach je součást hry. Je to jak okraj pravdy.
Je to jak hrana tmy. Co odhalí to navždy.
Je to to co jsem chtěl? Je to to co ty jsi chtěla?
Nezkusil tak nevěděl. Co chtějí naše duše, těla.
Možná jednou a už nikdy. Možná jednou a už navždy.
Jak zvědavý žák první třídy. Příjmu obojí, jsem klidný.
Možná uteču a nic nezačne. Leknu se a touha uhasne.
Srdce mi z toho nepraskne. I kdyby tys to měla opačně.
Můžu klidně zcela selhat. Ty naopak, v tom sobě nelhat.
Pak musím ti to tolerovat. A nepřestávat stále hledat.
Ať cokoli spolu objevíme. Spolu, sobě, všechno víme.
Víc navzájem se pochopíme. Své slabosti si promíjíme.
Ať cokoli zkusím, zkusíš. Ta bílá místa barvit musíš.
Já vím, ty jistě tušíš. To co v nás tak silně buší.
Výsledek bude vždy stejný. Srdcem jsi věrná, jsem věrný.
Náš vztah o to víc pevný. Jsme nerozdělitelní.
Tvoje
Moje
Místo
Nikdo
Nenahradí

